Opožděný rozvod

Rozčiluje se uklízečka na veřejných záchodcích: „Strážníku, co děláte na tom záchodě? Už jste tam přes čtvrt hodiny!”
„Honím zločince.”

Do restaurace vstoupí policajt, usedne k baru a povídá: „Prosím kávu, než k tomu dojde.”
Dostane kávu. A tak ještě třikrát... Posléze se barman ptá: „Tak konečně povězte, co se stane?”
Policajt na to: „Nemám čím zaplatit.”
„To tedy budete mít problémy!” volá barman.
„A už k tomu došlo!” povzdechne si policajt.

Jak policajti hrají Člověče?
Házejí figurkou a jezdí kostkou.

Na zábavě bijí policajta, ten volá vysílačkou o posilu: „Tady orel, tady orel! Volám základnu. Potřebuji rychle posilu, bijí mě!”
„Tady základna, a kde tě bijí?”
„Po celém těle, ale hlavně do hlavy!”

„Zaplatil jsem si toho nejlepšího advokáta a oni ho zatím zavřeli,” stěžuje si známému zámožný podnikatel. „Že byl nejlepší mu však nikdo nemůže upřít. Vyhrabal na mého žalobce tolik špíny, že se sám pošpinil!”

Chlubí se zloděj mladé, pohledné prodavačce: „Víte, slečno, já mám pod čepicí. Mě nikdy nechytnou.”
Dívka na to: „Věřím vám. Dejte, prosím, na pult i tu čepici.”

Policajt si stěžuje kolegovi: „Když mění ten čas na zimní a zpátky, mohli by u toho taky posunout Slunce na obloze, aby mě to pořád nemátlo!”

Přijde policajt do obchodu a ptá se: „Co to je za váleček?”
Prodavačka říká: „To je termoska.”
„Termoska?” podiví se polda. „A k čemu je dobrá?”
„No, teplé v ní zůstane teplé a studené studené.”
Policajt se zaraduje: „To je dobrý, to si koupím.”
Přinese si termosku do práce a kolega se ho ptá: „Co je to za váleček?”
Náš hrdina machruje: „No přece termoska.”
„A k čemu je to dobré?”
„No, studené v ní zůstane studené a teplé zůstane teplé.”
„To je výborný,” zaraduje se kolega. „A co v tom máš?”
„Půl litru kafe a dva nanuky!”

„Snažil jsem se hlídce vysvětlit, že jsem toho moc nevypil,” stěžuje si soudci alkoholik, „ale asi mi pro podnapilost nerozuměli!”

Policajt si v parku všimne milého chlupáče, který jen tak stojí před houštím na okraji chodníku a smutně se dívá neznámo kam.
„No, pojď sem, malej,” skloní se nad ním policista. „Kdepak máš páníčka?”
Rozhlédne se kolem, ale jelikož nikoho nevidí, přečte si na obojku jméno a telefon majitele, a už mu volá: „Dobrý den, pane Vodička. Našel jsem v parku vašeho psa. Mohl byste si pro něj přijít? ... Kde zrovna jste?”
„Na druhém konci vodítka.”